5.5.2019
A MILUJE MNĚ?
Všechny do jedné, jsme si někdy v minulosti, současnosti i budoucnosti tuhle otázku položily, případně položíme. Je to jedna z nejčastějších otázek, položených tarotovým kartám. Proč ne, karet se dá zeptat opravdu na cokoli.
Dnes se chci zabývat spíše její relevantností, případnými důsledky a způsobem položení.
Ok, otázka zazněla. Jsme připravené slyšet i odpověď, kterou nechceme? A co s ní budeme dělat, v případě, že ji obdržíme? Opravdu pochybuji, že by záporná odpověď na tuhle otázku vedla k nějaké razantní akci, např. že dotyčného vymažeme ze všech svých seznamů a života komplet. Obvykle ani nevykřikneme: „Jé, to je super, konečně jsem se dověděla, že na mně kašle! Bezva, jdu hledat někoho jinýho…“
Naopak začneme mobilizovat a pátráme, co tedy udělat, aby odpověď byla jiná, a kde je chyba.
Což je sice v pořádku, ale v téhle chvíli už dáváme kartám najevo, že takhle tedy ne a že nedáme pokoj, dokud neuslyšíme, co chceme a potřebujeme. A to je už špatně.
Rad, jak k tomu přistoupit je spousta. Kromě otázky kartám, položené jiným způsobem (na konci můžete vyzkoušet), také přichází v úvahu naprosto obyčejná věc – a to zeptat se dotyčného.
Častá námitka, že se stydíme, nebo je nám to hloupé, mně vede k zamyšlení, proč se nestydíme to probírat s úplně cizími lidmi všude možně…
Vynucená odpověď nemá cenu, říkáte si možná. Obvykle ne, ale předpokládám, že se muže svého srdce neptáte s pistolí u hlavy…
Důležitý je i důvod, proč se vlastně ptáte. Možná proto, abyste nabyly vnitřní pocit jistoty, nebo si jen ověřily, zda vše stále platí, nebo se jen cítíte po prostě pekelném dni vyčerpaná a potřebujete podporu. Já mám pro tento případ s mým mužem takovou hru. Pokud jsem zrovna nenaložená, otážu se rovnou, kdykoli a kdekoli: „A miluješ mně?“ a můj muž kdykoli a kdekoli hlasitě zahlaholí „No jasně!“ a tím to skončí. Nediví se, že se tak hloupě ptám, když to přece vím, nekomentuje, že mi to říkal už 2x v minulém létě a podzimu, nebo že teď nemá na blbiny čas. Já jsem spokojená a jeho to nic nestojí. A že to nemá výpovědní hodnotu? Ale má. Já se totiž vůbec ptát nepotřebuji, a on to ví. Proto mi tahle jednoduchá a mechanická odpověď stačí – řekne mi totiž, že on je tady pro mě. Kdykoli.
Pokud ale Vaše otázka není jen takhle řečnická, a ve vztahu se něco děje a prostě se nechcete nebo nemůžete zeptat přímo partnera, zkuste položit otázku trochu jinak. Hlouběji.
Možná by se mohl hodit Výklad na protějšek. Prostě, jak to má on. A je to 😊. Přeji všem báječné vztahy, nejen v měsíci lásky…
